Historie

Všechno to začalo v roce 2015 když jeden student sexty jako mnoho dalších PORGánů před ním vycestoval do USA a na škole Breck ho zaujal klub robotiky. V Americe je robotika uznávaná a obvyklá aktivita pro ambiciózní studenty předních škol. Bylo hned jasné, že to je aktivita jak dělaná pro PORG, kde máme mnoho aktivních a motivovaných studentů se zájmem pro programování a inženýrství. Slovo dalo slovo a s podporou učitele fyziky se začala vymýšlet realizace tvorby týmu v Evropě. Těch totiž moc není, aktuálně pouze 7 včetně nás, v roce 2015 pouze 3. Naše škola navíc ani neměla prostory, ve kterých bychom mohli robotiku provádět. Nejprve tým pracoval z fyzikální laboratoře, později dostal vlastní prostory v bývalé výtvarně. Jménem se nemohlo stát nic jiného než legendární R.U.R., které připomíná, že nám slovo robot není zdaleka cizí.

Naše první soutěž byla velmi úspěšná, robot byl velmi jednoduchý a neprofesionální (kolečka od kočárku apod.), ale na přejíždění překážek a bránění ostatních robotů byl ideální. To týmu zajistilo nejen titul pro nejlepšího nováčka, ale i tzv divokou kartu, která povolila týmu postoupit do celosvětového finále v St. Louis. To zůstává dodnes naším nejlepším výsledkem.

Další zajímavou soutěží byl rok 2019. Robot byl již sofistikovanější, ale s tím přišly vlastní komplikace. Přibyly systémy na střelbu i základní automatizace. Náš výtvor byl konečně pořádný účastník soutěže a poprvé jsme to mohli myslet opravdu vážně. Tou dobou už na robotovi pracoval 20člěnný tým. Poprvé začalo brát úspěch robota do svých rukou oddělení programátorů, které mělo do tohoto ročníku pouze triviální úkoly. Do Ameriky ale přiletěl robot lehce rozbitý, všechny nové mechanismy z nejrůznějších důvodů přestaly fungovat a náš robot sloužil opět pouze pro pohyb po hrací ploše a defenzívu.

Ani toto už si ale aktuální členové týmu nepamatují. V roce 2020 přišla pandemie koronaviru, která nám ve finále zabránila v účasti na soutěži, která byla zrušena a o rok později ani nebyla vyhlášena. Všichni nadšení robotici z let předchozích již odmaturovali a ani učitel fyziky, který celou aktivitu vedl, už na škole není. Pro robotiku na PORGu to téměř znamenalo kompletní konec. Nezbyl jediný z účastníků ani mentorů.

Vystaveni této nepřijatelné záhubě pro tak populární a úspěšnou aktivitu, 2 bývalí studenti PORGu a nadšenci pro robotický kroužek, se rozhodli vdechnout týmu RUR nový život. S robotem uspořádali náborovou akci pro studenty tehdejší kvinty a kvarty, ukázali, co robot umí a co jsou jejich ambice. Byl vidět jak potenciál robotického kroužku, tak škoda v případě nesehnání dostatku nových členů. Nic takového se ale nekonalo vzhledem k všeobecnému zájmu. Noví mechanici, inženýři a programátoři z řad studentů se přihlásili a vytvořili kompletně přestavěný tým, kterému šéfují právě 2 zmínění bývalí účastníci.

Teď k roku 2022. I přes kompletní absenci jakýchkoliv zkušeností se tým vrhl po hlavě do práce a s odhodláním a ochotou dal do díla celé své srdce. Výsledkem byl robot větší a schopnější, než kdy předtím. Měl dispozice k nabírání, skladování a střílení míčů, kompletní se senzory pro automatizaci procesu. K tomu 2 páry ramen pro šplhání (ručkování) po tyčích. Nikdy ale nebyl řádně dostavěn a ozkoušen v Česku, a proto v Americe ze značné části nefungovalo opět snad nic kromě podvozku na první pokus. S hromadou píle a nevyčíslitelně hodnotnou pomocí od některých týmů jsme nakonec byli schopni představit velmi solidního robota a umístit se vprostřed tabulky účastníků. Po vytvoření snad zatím nejlepšího robota v roce, kdy nikdo nevěděl pořádně, co dělá, nic nebrání dalšímu zlepšení a dosáhnutí nejvyšších příček v blízké i daleké budoucnosti.